Malý muž s velkým norským srdcem

Zdá se, že Norsko druhé poloviny 19. století na Griega čekalo. Že musel přijít někdo, kdo norské hudbě pomůže k vlastnímu sebeurčení a kdo jí v zahraničí udělá náležitou „reklamu“. Mladík z početné a vážené bergenské rodiny se musel vyučil „řemeslu“ nejprve v zahraničí: v Lipsku, hudebním a kulturním centru Západu. Už tehdy ale bylo znát, že jeho osobnost se nenechá cizím vlivem zviklat v přesvědčení, jež si sám uvědomil a jasně formuloval vlastně až po návratu z lipské konzervatoře během pobytu v Kodani.

 

Byla to tehdy pro Norsko šťastná doba: kulturně-vlastenecký život vzkvétal, jeho představitelé nacházeli kontinuitu s tradicí norského lidového umění a ve svých snahách nebyli – jako leckde jinde – omezováni státní mocí či konzervativními kruhy. Tkví to možná v povaze Norů – jsou hrdí na svou osobitost.

Takový byl také Edvard Grieg. V člověku malého vzrůstu, omezovaném následky vážné plicní choroby vězela nezdolná vůle žít a tvořit. Když byl ještě chlapec, spolužáci se mu vysmívali kvůli jeho zanícení pro hudbu. Na konzervatoři si tento „venkovský balík“ získal respekt téměř okamžitě. Byl zkrátka nepřehlédnutelný. Poháněla ho ctižádost – a láska ke své rodné zemi, jakkoli banálně a nadneseně to zní. Ne že by opovrhoval světskými poctami: uznání mu dělalo velice dobře a neváhal si za veřejný koncert stanovit velkorysý honorář. Současně si však dělal šprýmy sám ze sebe a k částce se vyjádřil v tom smyslu, že si alespoň může koupit hodně ústřic. Ty byly totiž jednou z mála náruživostí jinak skromného muže.

Spjatý s lidovou hudbou

Griegův skladatelský sloh se vytříbil velmi záhy. Už v prvních opusech, písních a drobných klavírních útvarech, najdeme všechny atributy, které charakterizují celé jeho dílo. Jsou to typické melodické postupy odvozené z lidových nápěvů, jež odmalička vstřebával, harmonie jdoucí zdánlivě proti všem klasickým pravidlům či nenapodobitelné taneční rytmy s náladou lidových slavností, jak nám je přibližuje například Svatební den na Troldhaugenu...

V Griegově tvorbě sehrála jednu z hlavních rolí příroda. Divoké skály tyčící se nad fjordy, proměnlivá tvář moře nebo lesy oživlé pohádkovými bytostmi zanechaly otisk nejen v Griegově nejznámějším díle Peer Gynt ale především v Lyrických kusech pro klavír a též v písních. Tvůrčí zázemí však netvořila jen okolní krajina. Byl to především domov sdílený a opečovávaný věrnou manželkou. Spřízněni pokrevně, sňatkem, povahou i vzhledem, tvořili Edvard a Nina Griegovi dokonale se doplňující pár. Takové inspirující souznění skladatele a jeho zasvěcené interpretky provázelo také život Griegova velkého vzoru Roberta Schumanna.

Grieg – člověk byl přáteli zbožňován, vzbuzoval úctu a respekt. Grieg – skladatel přesáhl hranice země a doby. Jeho Klavírní koncert a moll patří k základnímu repertoáru profesionálních pianistů. Suity ze scénické hudby k Ibsenově dramatu Peer Gynt náleží dodnes k nejhranějším orchestrálním skladbám.

Kontakt

Muzikus s.r.o.

Novákových 6

180 00  Praha 8

Phone: (+420) 266 311 701

Fax: (+420) 284 820 127

Email: michaela@muzikus.cz

www.casopisharmonie.cz

Podmínky užití

Veškeré texty zveřejněné na těchto webových stránkách jsou majetkem uvedených autorů, jejich veřejné užití je vyhrazeno nakladatelství Muzikus s.r.o. Texty mohou být citovány v rozsahu nejvýše 500 znaků pod podmínkou uvedení přímého funkčního odkazu na zdrojovou stránku. Neoprávněné užití nad uvedený rozsah bude považován za zásah do autorských práv dle autorského zákona ČR v platném znění.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.