Henry Purcell
Nejjasnější hvězda anglické barokní hudby Henry Purcell se narodil v létě roku 1659 – „v předvečer“ obnovení královské moci v Anglii. Již za rok (koncem května 1660) byl v Londýně vítán Karel II. jako právoplatný následník trůnu a obnovitel monarchie. Poměrně časté střídání vlád v 17. století nepřineslo anglické hudbě mnoho dobrého. Zvláště předchozí období vlády Olivera Cromwella a puritánů poznamenalo nejen osudy dvorních hudebníků, kteří přišli o svá místa, ale i celou hudební kulturu. Byly zrušeny chrámové sbory, neboť duchovní hudba se omezila na zpěv chorálu a písní, varhany byly z bohoslužeb zcela vyloučeny a některé nástroje v prvních letech dokonce zničeny. Divadla jako zaručený zdroj neřesti nepřicházela vůbec v úvahu: všechna byla uzavřena.
„Většího hudebního génia Anglie nikdy neměla,“ napsal v roce 1726 Roger North, právník a hudebník-amatér, který pamatoval celý skladatelský vývoj Henryho Purcella, stejně jako první oratoria Georga Fridricha Händela. A učinil tak zcela jistě právem. Purcellovo dílo představuje jeden z vrcholů anglické hudby a zároveň jeden z nejpodivuhodnějších květů evropského baroka. Po Purcellově smrti zůstala jeho hudba nadlouho skryta okolnímu světu za zdmi anglických katedrál a kaplí. Na kontinent pak Purcell pronikl o několik set let později jako autor opery Dido a Aeneas, ačkoliv napsal stovky dalších děl. Teprve dvacáté století postupně znovu objevilo krásu a velikost jeho hudby.
Te Deum
Většinu skladeb této nahrávky složil Purcell k uctění sv. Cecílie, patronky hudby. Platí to i o první skladbě – slavnostním Te Deum, tradičním chvalozpěvu křesťanské církve. V reformované anglikánské církvi byl zpravidla recitován či zpíván v anglickém překladu, tak jako všechny bohoslužební texty. Slavnosti sv. Cecílie, které se v Londýně konaly pravidelně od roku 1683, zahrnovaly i obřad v St Bride’s Church, na němž právě toto Te Deum v roce 1694 zaznělo. Slavnostní příležitost byla jistě důvodem i k většímu obsazení. Skladba vyžaduje šest sólistů, pětihlasý sbor a smyčcový orchestr obohacený o dvě trubky, které svou zářivou barvou dodávají celé skladbě patřičný lesk. Je příznačné, že Purcell využil i ty nejmenší detaily v textu k vytvoření odlišných nálad. Kompozice je tudíž tvořena sledem více či méně propojených hudebních úseků, ve kterých se střídá zvuk celého souboru s jednotlivými sólisty, duety a tercety. Podobnou formu má pak většina jeho ód a anthemů.
Ve stejném roce, kdy přišel na svět Henry Purcell, se v Anglii zhroutil protektorský režim, který v důsledku revoluce a občanské války nastolil Oliver Cromwell. Na konci května roku 1660, po devíti letech strávených ve francouzském exilu, se do Londýna triumfálně vrátil Karel II., aby obnovil královský režim Stuartovců smetený revolucí. Krátká vlna protirevolučního teroru ovšem nemohla obnovit předrevoluční feudální systém a prosadit absolutismus ve francouzském stylu, který Karel II. obdivoval. Léta restaurace se nesla ve znamení boje mezi ním a sebevědomým parlamentem.