Nad „temným středověkem“ svítá
V období středověku, které v oblasti hudební kultury lze nejlépe vymezit hraničními daty ca 300 – ca 1420/1430, bylo bezesporu vytvořeno „mnoho hudby“: ohromující fond církevního liturgického zpěvu (takzvaného gregoriánského chorálu), rozsáhlý fond duchovní (neliturgické, tj. pro církev nezávazné) hudby, podivuhodné poklady kurtoazní (dvorské) světské lyriky v několika evropských jazycích a v neposlední řadě vzrůstající počet vícehlasých (polyfonních) útvarů. Kdo „to všechno“ vytvořil?
Dvorská kultura na sklonku středověku
Poslední století středověku ukazuje modernímu historikovi dvě tváře. První, gotická, upřeně hledí k zpět do minulosti, hledajíc své vzory v idealistickém obrazu raného křesťanství. Druhá tvář s rysy renesančními se navenek jeví jako její protiklad, ve skutečnosti však i ona vzhlíží k dobám minulým, k antické kultuře a hodnotám. Jedinec pomalu přestává být odevzdaným a pokorným pozorovatelem svého osudu, pouhým článkem na kole štěstěny, a posouvá se do role hybatele, budujícího své sebevědomí z přesvědčení o vlastní zdatnosti a schopnostech.
Od reformace k počátkům katolické reformy a protireformace
Patnácté a šestnácté století byly ve znamení volání po obnově církve. Kritika zaznívala nejen z kruhů laických, ale především z řad duchovních a požadavek církevní reformy tvořil jeden z hlavních bodů již na koncilech v Kostnici (1414 – 1418) a v Basileji (1471). O částečných pokusech o reformy lze hovořit i u „renesančních papežů“ Alexandra VI. a Julia II.
Kontakt
Podmínky užití
Veškeré texty zveřejněné na těchto webových stránkách jsou majetkem uvedených autorů, jejich veřejné užití je vyhrazeno nakladatelství Muzikus s.r.o. Texty mohou být citovány v rozsahu nejvýše 500 znaků pod podmínkou uvedení přímého funkčního odkazu na zdrojovou stránku. Neoprávněné užití nad uvedený rozsah bude považován za zásah do autorských práv dle autorského zákona ČR v platném znění.