Johann Sebastian Bach

Johann Sebastian Bach

Bio

Jméno Bach se odnepaměti vyskytovalo v hudebních kruzích Durynska, země ležící ve středním Německu. Když bychom zde narazili v sedmnáctém nebo osmnáctém století na nějakého Bacha-hudebníka, nebylo by vůbec samozřejmé, že se jedná o  příbuzného toho Bacha, kterého si dnes každý pod tímto jménem představí. Pravděpodobné by to ale bylo, vždyť všichni dnes známější Bachové pocházeli z rodu, k němuž patřil Johann Sebastian.

Lipsko a Drážďany

Ještě v 18. století žila drtivá většina středoevropského obyvatelstva na venkově. Na území Svaté říše římské se sice nacházelo asi 5000 měst, převážně však šlo o malá města a městečka podobná větším vesnicím. Měst čítajících více než 10 tisíc obyvatel bylo sotva pár desítek. Vývoj německých měst v 18. století byl velice nerovnoměrný a odrážel ekonomické proměny stejně jako rostoucí státní centralizaci. Panovnické rezidence a administrativní centra středoevropských států měly vesměs zelenou. Vídeň, nejlidnatější říšské město, čítala kolem roku 1750 téměř 170 tisíc obyvatel. Počet obyvatel dravě se rozvíjejícího Berlína stoupl mezi lety 1700 – 1750 více než čtyřnásobně...

Braniborské koncerty

1. koncert F dur (BWV 1046)

První verze tohoto koncertu vznikla již v roce 1713 jako úvodní třívětá „sinfonia“ tzv. Lovecké kantáty; k jejím třem částem Bach později dokomponoval ještě jednu rychlou část, která je ve skladbě předposlední větou. Nejedná se o koncert v pravém slova smyslu, ale o kombinaci koncertu a taneční suity, ze které pochází pro koncert netypický menuet i polonéza.  Pozoruhodné je nástrojové obsazení. Vedle obvyklých smyčcových nástrojů se zde objevuje sólové violino piccolo (menší francouzský typ houslí, laděný výše než housle běžné), tři hoboje, fagot a dva lesní rohy.

Duchovní hudba na latinské a německé texty

Magnificat in D, BWV 243

Přestože se protestantská bohoslužba odehrávala především v němčině, při významných svátcích se v Lipsku v Bachově době stále používaly latinské texty. Magnificat – tedy chvalozpěv Panny Marie z evangelia sv. Lukáše, který uzavírá nešpory – zhudebnil Bach původně pro Svatý hod Boží vánoční roku 1723, tedy pro své první vánoce v Lipsku. Tato první verze skladby byla zkomponována v tónině Es dur a obsahovala kromě vlastního textu Magnificat ještě čtyři části s vánočními texty. Kolem roku 1730 pak Bach skladbu mírně přepracoval – částečně změnil instrumentaci, transponoval ji do D dur a vypustil vánoční vložky, takže ji bylo lze použít všeobecně pro nešpory o významných svátcích. Právě tato druhá verze se dnes hraje více a nachází se rovněž na naší nahrávce. Povaha textu klade na skladatele zcela odlišné nároky, než je tomu například v případě textů kantátových, především zde není prostor pro árie da capo či recitativy.

Bach a varhany

Jako virtuózní varhaník dosáhl Bach za svého života většího uznání než coby skladatel. Zejména na poli improvizace byl nepřekonatelný a vzbuzoval údiv a uznání všude, jej bylo možné zaslechnout. Není známo, kdo byl jeho prvním učitelem na varhany (snad jeho nejstarší bratr), je však zřejmé, že hrál výborně velmi brzy. V mládí mu zřejmě působilo potěšení účastnit se různých konkurzů na varhanická místa, kde mohl ukázat své umění, i když neměl v úmyslu nastoupit do nového úřadu. Svou virtuozitu nejvíce uplatnil ve výmarském období, později již na varhany neměl tolik času. V mládí získaná virtuozita mu však zůstala až do stáří – o tom svědčí jeho proslulé koncerty v Drážďanech, Kasselu (1732) či Berlíně (1747).

To nejlepší od Bacha – varhaníka

Toccata a fuga d moll BWV 565

Spojení volné improvizační věty a kontrapunkticky výrazné fugy se stalo v období pozdního baroka běžnou záležitostí nejen varhanní produkce. Toccata a fuga d moll vznikly s největší pravděpodobností okolo roku 1709 ve Výmaru, ale není vyloučeno, že je Bach zkomponoval již v Arnstadtu.

Bachova chrámová hudba dříve a dnes

Jaké místo měla chrámová hudba v tvorbě Johanna Sebastiana Bacha? Již z počtu a zejména rozsahu dochovaných skladeb je zřejmé, že zcela zásadní. Jen pro představu: více než polovina svazků souborného vydání Bachových děl je věnována právě duchovní hudbě. Johann Sebastian Bach se ovšem nevěnoval komponování duchovní hudby se stále stejnou intenzitou. Jeho kompoziční aktivita v této oblasti se zcela nekryla ani s jeho zaměstnáním lipského kantora a ředitele hudby odpovědného za duchovní hudbu, jak předpokládali oba nejvýznamnější Bachovi životopisci Philipp Spitta a Albert Schweitzer. Převratné výzkumy po druhé světové válce prokázaly pozoruhodný fakt, že většina Bachových kantát vznikla v rozmezí pouhých pěti až sedmi let na začátku jeho působení v Lipsku.

Od koexistence vyznání k náboženské toleranci

Johann Sebastian Bach se narodil luterským rodičům, byl vychován v luterském duchu a po většinu života se pohyboval ve vyhraněném luterském prostředí. Luterství formovalo jeho světonázor i jeho tvorbu, v níž měla významné místo právě hudba komponovaná pro luterské bohoslužby. Bach byl luterán, ale nemusel jím být. V jiné části německé oblasti by se byl totiž mohl narodit jako katolík, či kalvinista.

Barokní období a Svatá říše římská

Stvrzením vestfálského míru v Osnabrücku a Münsteru se v roce 1648 uzavřela třicetiletá válka, jeden z nejničivějších konfliktů, které se přehnaly předmoderní Evropou. Mnozí historikové soudí, že právě z těchto tří dekád násilí, nejistoty, vynucených náboženských konverzí a celkového zhrubnutí společnosti se ve střední Evropě zrodilo barokní období. V reakci na rozklad životních jistot se barokní člověk snažil nalézt ztracenou rovnováhu návratem k tradičním hodnotám – k Bohu, k řádu, k tradici. Třicetiletou válkou se v Evropě také vytvořily zcela nové mocenské poměry. Státy a státečky na území Svaté říše římské národa německého se od druhé poloviny 17. století ocitly v pozornosti velmocenských rozpínavých plánů Francie a Švédska. Naopak některé říšské státy postupně dospívaly do úlohy regionálních mocností a politický systém říše se jim stával příliš těsným.

Autoři textů:

Václav Kapsa
Lucie Chvátilová
Jaromír Havlík
Petr Maťa

Kontakt

Muzikus s.r.o.

Novákových 6

180 00  Praha 8

Phone: (+420) 266 311 701

Fax: (+420) 284 820 127

Email: michaela@muzikus.cz

www.casopisharmonie.cz

Podmínky užití

Veškeré texty zveřejněné na těchto webových stránkách jsou majetkem uvedených autorů, jejich veřejné užití je vyhrazeno nakladatelství Muzikus s.r.o. Texty mohou být citovány v rozsahu nejvýše 500 znaků pod podmínkou uvedení přímého funkčního odkazu na zdrojovou stránku. Neoprávněné užití nad uvedený rozsah bude považován za zásah do autorských práv dle autorského zákona ČR v platném znění.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.