Praha na cestě k moderní metropoli

Na přelomu 19. a 20. století se Praha stávala moderním evropským velkoměstem se vším, co k tomu patří. Zaznamenávala ohromující vzestup po stránce správní, hospodářské, sociální i kulturní. 

 

Praha samozřejmě po celou tuto dobu zůstávala dvojjazyčným městem, kde se setkávala čeština s němčinou. Podíl Němců však neustále klesal (ačkoliv měřeno absolutními čísly nepatrně rostl), zatímco počet, vliv a váha Čechů podstatně narůstaly. Národnostní struktura Prahy byla především určována přistěhovalectvím a mezi přistěhovalci přicházejícími do Prahy Češi zcela dominovali. Tato skutečnost se odrážela i ve vývoji pražské městské správy. Již v obecních volbách v březnu roku 1861 poněkud překvapivě zvítězili čeští kandidáti, což mělo pochopitelně konkrétní důsledky. Navzdory tomu, že česká nadvláda se v dalších desetiletích prohlubovala, hospodářské a kulturní pozice pražských Němců zůstávaly silné. O výrazné proměně národnostních poměrů v hlavním městě Čech však nemohlo být pochyb a potvrzoval ji také růst počtu Židů, kteří se hlásili k českému jazyku. Přítomnost židovského obyvatelstva v Praze je dobře známa a nesporně představuje faktor, jenž se zde výrazně projevoval. Pravděpodobně méně se však v učebnicích dozvíme o útocích proti pražským Židům, k nimž docházelo v souvislosti s jejich postupující emancipací a které často nabývaly velmi dramatickou a drastickou podobu.

Rychlejší tempo růstu počtu obyvatel si vyžadovalo větší prostor, a tak se zvětšovala i rozloha Prahy. K ní byly postupně připojovány i některé okolní obce (1883 Vyšehrad, 1884 Holešovice-Bubny, 1901 Libeň). V Praze se zároveň setkáváme s jevem typickým pro moderní města v epoše industrializace – s odlivem obyvatelstva z centra, kde se stále více domů využívalo k administrativním účelům a kde se z důvodů lepší hygieny a komunikačních možností muselo přikročit k rozsáhlým úpravám. Největší a nejvýraznější zásah do původního vzhledu města na přelomu století znamenalo zboření Židovského Města, která sice na jedné straně přineslo likvidaci městské části s jedinečnou atmosférou, avšak na straně druhé že tamní hygienické poměry naprosto neodpovídaly dobovým požadavkům a hrozily nebezpečnými důsledky pro celé město.

Hospodářské a sociální změny

Od padesátých let 19. století prožívala Praha mimořádně rychlý ekonomický rozvoj. Místo doposud převládajícího textilního průmyslu se do popředí dostávalo strojírenství. Vznikaly i firmy, které později vytvořily koncern ČKD. Roku 1871 byla založena První českomoravská továrna na stroje. V podmínkách všestranně se vyvíjejícího velkoměsta muselo přirozeně nabýt značného významu stavebnictví a také potravinářství.

V roce 1873 byla udělena koncese na stavbu a provozování pouliční koňské dráhy, jejíž provoz započal o dva roky později. U příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1891 sestrojil František Křižík krátkou elektrickou dráhu. V průběhu devadesátých let se potom budovala celková síť pouliční dopravy zahrnující centrum i většinu předměstí. Toto úsilí vyvrcholilo přestavbou koňské dráhy na dráhu elektrickou v letech 1898 – 1901 a roku 1908 otevřením první autobusové linky, jejíž provozování ovšem bylo po vážné nehodě hned v následujícím roce zastaveno. Ve druhé polovině 19. století se nadále rozšiřovaly možnosti železničního spojení. Rozvoji dopravy uvnitř města výrazně napomáhalo vybudování řady dalších mostů (1878 Palackého, 1901 Františka Josefa I., 1908 Čechův, 1914 Mánesův). Splavnění Vltavy i ve městě, jež bylo provedeno v letech 1897 – 1899, zasáhlo do podoby řeky i nábřeží.

Kultura a věda

Paralelně s hospodářským a sociálním rozvojem probíhal i kulturní rozmach. V pražské architektuře se setkávaly historizující slohy (Národní divadlo, Rudolfinum, Národní muzeum) s projevy slohů moderních (Obecní dům, dům U černé matky Boží). Divadelní život, jemuž pochopitelně dominovalo Národní divadlo, dostal nový impulz v podobě otevření Městského divadla na Vinohradech roku 1907. Opomenout nelze ani pražské německé divadlo, které pozvedl na vysokou úroveň jeho ředitel Angelo Neumann.

Zatímco nižší školství v Praze bylo převážně české, vládla ve středním a vysokém školství mezi Čechy a Němci rovnováha. Za její vyjádření můžeme pokládat rozdělení techniky (1868) a univerzity (1882), což dalo příležitost mladé generaci českých vědců osvobodit českou vědu od národních hledisek a rozvinout úsilí o její pozvednutí na evropskou úroveň.

K modernímu velkoměstu a tvořící se masové společnosti nepochybně patří i sport. Kromě Sokola vznikaly v Praze kluby zaměřené na jednotlivé sporty a v devadesátých letech byly založeny i dva nejslavnější české sportovní kluby, Slavia a Sparta. V březnu 1896 svedly svůj první vzájemný zápas.

Vzhled i institucionální podoba, které Praha nabyla v letech před první světovou válkou, přetrvávají většinou dodnes. Není proto žádnou nadsázkou, dojdeme-li k závěru, že dnešní tvář Prahy byla založena právě na konci 19. a na počátku 20. století.

Kontakt

Muzikus s.r.o.

Novákových 6

180 00  Praha 8

Phone: (+420) 266 311 701

Fax: (+420) 284 820 127

Email: michaela@muzikus.cz

www.casopisharmonie.cz

Podmínky užití

Veškeré texty zveřejněné na těchto webových stránkách jsou majetkem uvedených autorů, jejich veřejné užití je vyhrazeno nakladatelství Muzikus s.r.o. Texty mohou být citovány v rozsahu nejvýše 500 znaků pod podmínkou uvedení přímého funkčního odkazu na zdrojovou stránku. Neoprávněné užití nad uvedený rozsah bude považován za zásah do autorských práv dle autorského zákona ČR v platném znění.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.