Giovanni Battista Pergolesi
Giovanni Battista Pergolesi přišel na svět v malém italském městečku Iesi 4. ledna roku 1710, o sto let dříve než Fryderik Chopin nebo Karel Hynek Mácha, stejně nenápadně a prostě jako kdokoli jiný. Toho dne se šťastní rodiče těšili z dalšího, v pořadí již třetího potomka, podali zprávu všem příbuzným a nedočkavě konali přípravy ke křtu. Chlapec ale těžce onemocněl obrnou, a tak musel být slavnostní vstup do církve odložen. Malý Giovanni se sice uzdravil, ale ne bez následků, a po zbytek života pokulhával. Dlouho očekávaný křest se tedy konečně odehrál více než rok po jeho narození. Otec Francesco Andrea pracoval jako zeměměřič, a byl proto v úzkém spojení s místní šlechtou. Není tedy divu, že i chlapcův kmotr byl z řad aristokracie.
Narodit se do začínajícího století, kdy lidstvo podvědomě hledá občerstvující novost, mění své postoje a vymezuje se vůči století předešlému, může vypadat nesmírně lákavě. Všechno je v pohybu, ozývají se kritické soudy nad dobou minulou, nebo naopak nad dobou nastávající, hledají se nové cesty, vznikají nové myšlenky, směry…
Stabat Mater
Zhudebněná sekvence, jejíž původ sahá do počátku 14. století, je skutečně reprezentativní ukázkou Pergolesiho mistrovství. Skládá se celkem z dvaceti veršů a najdeme v ní vše, co patřilo k neapolské operní škole: árie s tzv. motto začátkem, instrumentální vedení vokální linky i postupy hlasů v módních intervalech (tercie, sexty). Pergolesiho komorní obsazení pro dva sólové hlasy a smyčce bylo však ve své době poněkud neobvyklé. Jiní autoři, jako například Agostino Steffani, využívali čtyřhlas, šestihlas a orchestr o větším počtu nástrojů včetně posílení dechovou skupinou. Pergolesi naopak vsadil na intimnější kartu a vzbuzoval tím u svých současníků obdiv (Jean-Jacques Rousseau považoval především zhudebnění prvního verše za zcela dokonalé).
Koncem 17. století se pozornost velmocí upřela na Španělsko. Když v listopadu roku 1700 zemřel bez následníka degenerovaný španělský král Karel II., rozhořely se války o dědictví španělské plnou silou. Vedle metropole a zámořských kolonií byly hlavním předmětem zájmu uchazečů italské državy.