Pohřební zpěv Wolfganga Amadea Mozarta

Smrt sama je obklopena tajemstvím. Smrt mladého génia z ne zcela známé příčiny je tajemstvím několikanásobným. Není divu, že nedokončené Mozartovo Requiem má stále pověst tajemstvím a záhadami opředené skladby. Samotné okolnosti jeho vzniku byly značně neobvyklé. Ve světle skutečnosti, že skladatel zemřel během komponování zádušní mše určené pro neznámého zákazníka, se pak otevírá neuvěřitelný prostor pro všelijaké domněnky, mýty a legendy.

 

Legendy ostatně začaly vznikat bezprostředně po Mozartově smrti. Jedním z frekventovaných motivů vyskytujících se v těchto mýtech je postava tajemného neznámého posla, později přetvořená do postavy „šedého posla“, předávající Mozartovi sužovanému finanční tísní i začínající nemocí zakázku na Requiem, kterou skladatel chápe jako znamení blížící se smrti a Requiem komponuje vlastně pro sebe.

V další oblíbené historce, týkající se pro změnu Mozartova úmrtí, se dozvídáme o skladateli Antoniu Salierim, který má Mozarta ze závisti k jeho nesmírnému talentu otrávit.

Oba motivy byly umně spojeny ve všeobecně známém Formanově filmu Amadeus, natočeném podle divadelní hry Petera Schaffera. Zde je šedým poslem objednávajícím zádušní mši právě Salieri. Má v úmyslu Mozarta otrávit a na skladatelově pohřbu pak provést jeho Requiem jako své vlastní dílo. Motiv průměrného skladatele objednávajícího anonymně Mozartovu mši, aby ji provedl jako svou vlastní skladbu, však odpovídá skutečnosti. Tajemný zadavatel Requiem totiž neměl v úmyslu nic jiného. Jeho totožnost byla ostatně odhalena již nedlouho po Mozartově smrti, Salieri jím rozhodně nebyl. Zde se tedy ve filmu dokonale mísí legendy s fakty, a vzniká tak legenda nová.

Vedle rivality mezi Mozartem a Salierim patří k dalším, poněkud „senzačním“ oblastem zájmu o skladatelovu poslední skladbu například údajný milostný vztah mezi Mozartovou ženou Konstancí a skladatelovým žákem Franzem Xaverem Süßmayerem, který nakonec Requiem dokončil, či Konstancino zacházení s Requiem po Mozartově smrti, zaměřené na co největší finanční efekt. Je zřejmé, že k samotnému studiu dotyčné skladby jako uměleckého díla nejsou podobné směry výzkumu zcela přínosné.

Poslední léta Mozartova života

V celku Mozartova díla je možno na Requiem pohlížet v zásadě ze dvou úhlů. Skladba patří jednak do řady skladeb vzniklých v závěru skladatelova života, tedy v době, kdy se snad ve všech oblastech své tvorby začíná dopracovávat k novému vyjadřovacímu stylu, který vzniká pozoruhodnou kombinací barokních a moderních stylových prvků. Je fascinující sledovat horečně komponujícího Mozarta, jehož v posledních letech života opustila přízeň vídeňské společnosti, jehož skladby se však zároveň vzdálily jakýmkoli konvencím, ať se již jednalo o operu či skladbu pro mechanický hrací stroj.

Mozartovy církevní skladby

Requiem je však současně skladbou církevní, a tu se nabízí sledovat v kontextu Mozartova díla celou oblast duchovní hudby. Mozartovy církevní skladby jistě netvoří stěžejní část jeho odkazu, přesto je skladatelova produkce na tomto poli úctyhodná. Podle prvního Mozartova životopisce F. X. Němečka byla navíc chrámová hudba jeho nejoblíbenějším oborem (viz Vnímání hudby), jemuž se však nemohl věnovat tak intenzivně, jak by si přál.

Budeme-li sledovat Mozarta komponujícího pro potřeby kůru, značná část naší pozornosti bude upřena na Mozartovo nenáviděné angažmá v rodném Salcburku. Jedině zde se totiž mladý skladatel věnoval tvorbě pro kostelní kůr soustavně. Po odchodu do Vídně vytvořil na tomto poli již jen jednotlivá díla, značná část z nich pak zůstala nedokončena.

Náš pohled na Mozartovu košatou osobnost bude tedy nutně omezený a zkreslený.

První číslo toto časopisu bylo věnováno Mozartovým symfoniím a při té příležitosti jsme přednostně sledovali skladatelovu orchestrální hudbu. Snad nejvíce o Wolfgangu Amadeu Mozartovi vypoví některé z čísel příštích, které bude věnováno jeho operám: procházíme-li totiž jeho tvorbu v této oblasti, vyvstává jeho životní osud i dílo zřejmě nejplastičtěji. Kamínkem pro objevování pozoruhodného světa jménem Mozart nadmíru významným je však i skladatelova hudba chrámová, na kterou se zaměříme nyní.

Kontakt

Muzikus s.r.o.

Novákových 6

180 00  Praha 8

Phone: (+420) 266 311 701

Fax: (+420) 284 820 127

Email: michaela@muzikus.cz

www.casopisharmonie.cz

Podmínky užití

Veškeré texty zveřejněné na těchto webových stránkách jsou majetkem uvedených autorů, jejich veřejné užití je vyhrazeno nakladatelství Muzikus s.r.o. Texty mohou být citovány v rozsahu nejvýše 500 znaků pod podmínkou uvedení přímého funkčního odkazu na zdrojovou stránku. Neoprávněné užití nad uvedený rozsah bude považován za zásah do autorských práv dle autorského zákona ČR v platném znění.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.