Lipsko a Drážďany

Ještě v 18. století žila drtivá většina středoevropského obyvatelstva na venkově. Na území Svaté říše římské se sice nacházelo asi 5000 měst, převážně však šlo o malá města a městečka podobná větším vesnicím. Měst čítajících více než 10 tisíc obyvatel bylo sotva pár desítek. Vývoj německých měst v 18. století byl velice nerovnoměrný a odrážel ekonomické proměny stejně jako rostoucí státní centralizaci. Panovnické rezidence a administrativní centra středoevropských států měly vesměs zelenou. Vídeň, nejlidnatější říšské město, čítala kolem roku 1750 téměř 170 tisíc obyvatel. Počet obyvatel dravě se rozvíjejícího Berlína stoupl mezi lety 1700 – 1750 více než čtyřnásobně...

 

Nejbohatší, ne však hlavní

Přesun těžiště evropského obchodu ze Středomoří do Atlantiku v návaznosti na objevení a kolonizování „Nového světa“ měl za následek pozvolný úpadek postavení říše v zahraničním obchodu. Ne všude tento vývoj vyvolal negativní dopady. Z nové obchodní konstelace profitovala například severoněmecká hanzovní města, ale také „Bachovo“ Lipsko. Ve velké řadě evropských zemí bylo politické centrum současně nejvýznamnějším ekonomickým střediskem státu. V kurfiřtském Sasku tomu bylo jinak. Drážďany, které se staly rezidenčním městem albertinské linie Wettinů teprve v pozdním středověku, zůstávaly dlouhý čas hluboko ve stínu bohatého a lidnatého Lipska. Město sice nehostilo panovnickou rezidenci, rozhodně však nebylo podřadným působištěm pro geniálního skladatele. Díky výhodné poloze na křižovatce obchodních cest, zejména jako přestupní stanice na obchodní cestě mezi Východem a Západem, se Lipsko v raném novověku stalo jedním z nejvýznamnějších center zahraničního obchodu v Německu. Pravidelným lipským veletrhům mohl na říšském území co do rozsahu konkurovat pouze Frankfurt nad Mohanem.

Ekonomický vzestup Lipska se nezastavil ani v průběhu třicetileté války, kdy bylo město pětkrát obleženo a dobyto. Právě po vestfálském míru je čekal velký ekonomický růst. Díky obchodnímu významu Lipska, nerostnému bohatství, rychlému rozvoji manufakturního podnikání a také přílivu náboženských emigrantů z českých zemí a později z Francie se kurfiřtské Sasko stalo jedním z nejbohatších říšských států. Lipsko bylo středobodem tohoto hospodářského úspěchu.

Centrum vzdělání

Význam Lipska nelze redukovat pouze na hospodářskou oblast. Narozdíl od Drážďan patřilo k hlavním vzdělanostním centrům říše, neboť hostilo jednu z nejstarších zaalpských univerzit, založenou roku 1409 a obsazenou německými mistry a scholáry, kteří opustili pražské Karlovo učení na protest proti vydání Kutnohorského dekretu. Záhy po uvedení reformace do Lipska se zdejší učení stalo jedním z center luterské ortodoxie a kolem poloviny 18. století zůstávalo co do návštěvnosti i duchovního významu jedním z nejdůležitějších v říši. V Bachově době zde již působila řada osvícenců: například Johann Christoph Gottsched (1700 – 1766) či Christian Fürchtegott Gellert (1715 – 1769).

Lipsko bylo tradičním střediskem knihtisku a knižního obchodu. Během 17. století předběhlo na tomto poli i svého jediného rivala Frankfurt nad Mohanem. Stalo se také prvořadým informačním centrem. Právě zde začaly roku 1660 vycházet „Leipziger Zeitung“, první německý tištěný deník. Hospodářský rozkvět se odrazil i na architektonické tváři Lipska, zejména ve výstavbě rozsáhlých obchodnických a bankéřských domů. Asi jedna třetina budov obdržela kolem roku 1700 barokní podobu vycházející vstříc reprezentačním touhám lipského patriciátu. Pevnostní systém byl proměněn v aleje, na předměstích byly zbudovány zahrady francouzského stylu.

Florencie na Labi

Ve stejné době se do barokního hávu odělo i kurfiřtské rezidenční město Drážďany. Přesto si obě města až do svého zničení na konci druhé světové války a následné přestavby v socialistickém duchu uchovala zcela odlišný ráz. Dynamiku rozvoje Drážďan a rytmus jejich života neurčoval zahraniční obchod, nýbrž přítomnost dvora saských kurfiřtů. Zejména Fridrich August I. (1694 – 1733) a II. (1733 – 1763), kteří byli současně polskými králi, se snažili proměnit Drážďany ve světovou metropoli a vydržovali zde jeden z největších evropských dvorů. Počet obyvatel města se mezi lety 1700 a 1750 téměř ztrojnásobil a se svými 60 tisíci obyvateli byly Drážďany jednou tak velké jako Lipsko. Třebaže snahy obou kurfiřtů o dosažení velmocenského postavení nebyly korunovány úspěchem, podařilo se jim učinit z Drážďan významné umělecké centrum – „Florencii na Labi“. Pompézní dvůr, kolotoč slavností, rozvinutý hudební a divadelní život, shromáždění rozsáhlých sbírek, přestavba města v barokní skvost obklopený předměstskými zámky – to byly charakteristické rysy Drážďan od prvních desetiletí 18. století až do chvíle, kdy se saský kurfiřt nechal strhnout do velkého evropského střetnutí, v němž se definitivně rozplynuly sny o velmocenském postavení jeho země.

Kontakt

Muzikus s.r.o.

Novákových 6

180 00  Praha 8

Phone: (+420) 266 311 701

Fax: (+420) 284 820 127

Email: michaela@muzikus.cz

www.casopisharmonie.cz

Podmínky užití

Veškeré texty zveřejněné na těchto webových stránkách jsou majetkem uvedených autorů, jejich veřejné užití je vyhrazeno nakladatelství Muzikus s.r.o. Texty mohou být citovány v rozsahu nejvýše 500 znaků pod podmínkou uvedení přímého funkčního odkazu na zdrojovou stránku. Neoprávněné užití nad uvedený rozsah bude považován za zásah do autorských práv dle autorského zákona ČR v platném znění.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.