Missa Papae Marcelli
Missa Papae Marcelli je napsána pro šest hlasů – soprán, alt, dva tenory a dva basy. Mše je označována jako volná, tzn. že není napsána podle žádné konkrétní předlohy. Důležitou roli v její hudební stavbě hraje kvartový skok směrem vzhůru.
Kyrie
První Kyrie začíná melodií v 1. tenoru. Ostatní hlasy se se stejnou melodií postupně přidávají a dále ji samostatně rozvíjejí. Tomuto postupu se říká imitace. V části Christe (čas) se hlasy rozdělí do dvojic, které přinášejí melodii v terciových souzvucích. Kyrie přichází se sestupujícím motivem, který ostatní hlasy imitačně přejímají.
Gloria
V části Gloria, která má obsáhlý text, převažuje homofonie. Počet hlasů, které zrovna znějí, se zde proměňuje a plný šestihlas nám zazní se slovy: Jesu Christe. Filius Patris. suscipe. Jesu Christe a Amen.
Credo
Zhudebnění textu Creda je velmi podobné Gloria. I v tomto případě dal skladatel přednost homofonii, aby byla zachována co největší srozumitelnost slov, která vzhledem k délce textu nemohou být příliš často opakována. Část Crucifixus je pouze čtyřhlasá.
Sanctus
Na začátku Sanctus přináší soprán melodii, která se skládá ze dvou motivů. S těmi se potom v průběhu této části pracuje. Hosanna začíná zvoláním, které je zhudebněno homofonně. Při opakování textu se přechází do polyfonie. Čtyřhlasé Benedictus poněkud připomíná část Christe eleison, neboť jsou hlasy rozděleny do dvou párů. Každý potom přichází s melodií v terciových souzvucích.
Agnus Dei
První Agnus Dei přináší melodii s kvartovým skokem vzhůru, která se podobá začátku Kyrie. Motiv se prostřednictvím imitace přenáší postupně do všech hlasů. Druhé Agnus Dei je sedmihlasé (dva soprány, dva alty, tenor, dva basy). Základ této části tvoří tříhlasý kánon. Melodie s kvartovým skokem začíná v prvním basu, po něm ji přísně přejímá druhý alt a nakonec druhý soprán. Ostatní hlasy tvoří k tomuto kánonu volně komponované protihlasy.
Missa Aeterna Christi munera
Předlohou pro mši Aeterna Christi munera je gregoriánský chorál. Melodie tohoto hymnu se skládá ze čtyř motivků, se kterými Palestrina v jednotlivých částech mše pracoval. Začátek Kyrie je postaven na motivku a, Christe na motivku b. V Gloria sice převažuje homofonie, která ale stále vychází z gregoriánské předlohy. Kromě motivku a, kterým tato část začíná, je užito i motivku c. Můžeme jej několikrát za sebou dobře slyšet od textu Laudamus te. Credo, ve kterém také převažuje homofonie, je postaveno na motivcích a a b. V části Et in Spiritum se nám rytmus mění na třídobý. Úvodní část Sanctus stojí pouze na motivku a. Benedictus je tříhlasé a vystavěné z motivku b, v Hosanna se vrací motivek a. Obě Agnus vycházejí z motivků a a b.